Tři dny jsme pracovali každou noc a každý den pršelo (kouzlo akcí pod širým nebem 😀 ), takže bylo nezbytné mít všechny kryty hned vedle laserů. Bohužel nejsou vodotěsné. Tanečníci, všech 14, přiletěli den před akcí a absolvovali kompletní zkoušky. Kompletní zkoušku jsme udělat nemohli, protože LED obrazovka ještě nebyla nainstalovaná, ale …

Po hodinách a hodinách strávených u telefonu pro nás konečně přijelo auto a byl čas vyrazit na mezinárodní letiště v Budapešti (Maďarsko). Byla to dlouhá cesta – 2 hodiny autem, 14 hodin letu a 8 hodin přestupu na letišti v Dubaji. Když jsme konečně dorazili do Pákistánu, čekal na nás personál letiště. Měli jsme VIP přístup, takže jsme dostali asistenty, kteří za nás na letišti vyřídili všechny formality.

Jeden z našeho týmu spí na podlaze letiště v Dubaji, s hlavou na červeném kostkovaném batohu, pod řadou modrých sedadel
Obrázek 1. 24 hodin cestování 🙂

Ubytovali jsme se v hotelu a pak jsme šli rovnou na prohlídku stadionu. Protože lasery byly ještě pořád na letišti, mnoho práce jsme udělat nemohli, ale bylo dobré vidět místo konání. Druhý večer jsme konečně mohli začít pracovat, protože nám lasery konečně doručili. Ano, pracovali jsme v noci!

Mělo to 2 velmi dobré důvody:

1. Přes den je v Pákistánu opravdu horko.

2. Pracujeme s lasery, takže k jejich instalaci potřebujeme tmu. Protože šlo o akci pod širým nebem, jedinou příležitost jsme měli v noci.

Tři dny jsme pracovali každou noc a každý den pršelo (kouzlo akcí pod širým nebem 😀 ), takže bylo nezbytné mít všechny kryty hned vedle laserů. Bohužel nejsou vodotěsné. Tanečníci, všech 14, přiletěli den před akcí a absolvovali kompletní zkoušky. Kompletní zkoušku jsme udělat nemohli, protože LED obrazovka ještě nebyla nainstalovaná, ale všechno ostatní bylo v pořádku. Všechno vypadalo připravené na show a mohli jsme se do toho pustit.

Bílé, zelené a červené laserové paprsky se vějířovitě rozbíhají z tribuny stadionu do noční oblohy mezi dvěma stožáry osvětlení
Obrázek 2. Lasery a obloha

Konečně přišel. Den D, den Velké akce. Byli jsme připravení. Kompletní zkoušku s LED obrazovkami jsme bohužel udělat nemohli, ale show Tron Dance i laserová show byly připravené. Na místo konání jsme dorazili kolem 16.00. Museli jsme projít několika vojenskými kontrolami, kde jsme měli menší problém s našimi „organizátorskými průkazy“.

Tedy, neměli jsme žádné, a tak se to celé trochu zkomplikovalo. Později jsem si uvědomil, že to byla moje chyba, protože jsem neposlal fotky na průkazy, ale předtím o ně nikdo nežádal, takže jsem o tom nevěděl.

Naštěstí organizátoři sehnali jednoho z místních Pákistánců, který nám pomohl projít přes vojenské kontroly. Po zapojení všech 14 tanečníků v šatně jsme v hlavní hale čekali, až přijde náš čas.

Tanečníci Tron v černých LED kostýmech se zářícími bílými LED pásky čekají na bílých pohovkách v růžově osvětlené hale, za nimi bannery Nokia R&F a Leisure Leagues
Obrázek 3. Čekání na hvězdy

Ronaldinho a další fotbalové hvězdy měli zpoždění, což bylo pro nás dobře. Bál jsem se, že ve 20.00 nebude dost tma. Nakonec jsme vystupovali ve 21.00 a všechno proběhlo dobře, tak jak mělo. Všichni byli z naší laserové show i ze show Tron Dance nadšení. Byl to dobrý pocit, že jsme zvládli tak velkou akci, za kterou jsem nesl většinu odpovědnosti.

Pákistánští vojáci v maskáčových uniformách, jeden z nich s puškou, u svého bílého pick-upu před hotelem v noci
Obrázek 4. Naše ochranka během přesunu hotel – stadion

Akce měla začít ve 20.00 a v 18.00 jsme stále neměli elektřinu. Dokonce i naše lasery, které byly na střechách za stadionem, všechny hlásily vypnutí systému, protože elektřina nešla v celé oblasti. Nemohli jsme s tím nic udělat. Některé věci prostě nezměníte.

Bylo to dost stresující, protože bez proudu nemůžete dělat žádné testy. Televizní štáb navíc dorazil na místo až v den akce, takže jsme neměli moc času domluvit se, kdo nám dá signál pro hlavní pult a jak jim máme posílat náš signál zpátky. Nakonec jsme to museli udělat postaru. Lasery, LED obrazovky i Tron Dance jsme jednoduše spustili najednou stisknutím tlačítka start.

Pro mě to byla jednoznačně komunikace s Pákistánci. Naše kultura v Evropě je ve srovnání s Pákistánem úplně jiná. Čas tam plyne mnohem pomaleji. Každý má času dost, nikoho netrápí, když se něco zpozdí nebo když věci nejsou dodané tak, jak bylo dohodnuto. To byl trochu problém, hlavně když jsme pro naše lasery potřebovali elektřinu (ano, bez ní prostě nefungují 🙂)

Fotka, kterou jsem si mohl udělat s Ronaldinhem v jeho šatně, a samozřejmě živé vystoupení Tron Dance, které bylo prostě úžasné. Pokud mi nevěříte, podívejte se sami 😛

Autor s Ronaldinhem v modrém fotbalovém dresu Nokia a černé čelence, který sedí na bílé pohovce ve své šatně
Obrázek 5. Já s Ronaldinhem
Tron Dance Show for Ronaldinho opening ceremony – přehraje se z YouTube nebo Vimea po kliknutí

Líbil se vám náš článek o akci, která byla zážitkem na celý život? Chcete víc takových článků?

Pokud hledáte další inspiraci, neváhejte nás kontaktovat e-mailem nebo nás sledujte na našich sociálních sítích – Facebook a YouTube.