Naše cesta s Tron Dance

Přehrát video: Amazing Tron Dance - EL SQUAD (Wrecking Crew Orchestra)

Pořád si myslím, že to bylo jedno z nejlepších vystoupení Tron Dance vůbec. Je jen škoda, že jejich finálová show v Got Talent už nebyla tak skvělá.

Máme kamaráda, který vlastní jednu taneční školu tady na Slovensku, a dalšího kamaráda, který byl producentem slovenských cen (a pracoval na show jako Miss Slovensko, Česko Slovensko má talent atd.). Už předtím jsme spolu pracovali na několika projektech včetně laserů a na jednom pro Česko Slovensko má talent, který dokonce získal ocenění ILDA (něco jako Oscar za laserové show):

Přehrát video: 2013 ILDA Awards, Live TV Show, 2nd Place: "Czecho-Slovakia Got Talent" by Kvant Ltd.

Tihle kluci za námi přišli s videem show Tron Dance a zeptali se: „Dokážete to?“
Naše odpověď byla docela jednoduchá: „Jasně.“
Musím přiznat, že jsme byli tehdy opravdu naivní. Neměli jsme ani tušení o všech problémech, kterým budeme čelit. Ta naivita ale byla svým způsobem i dobrá – kdybych byl věděl, s jakými katastrofami se budeme muset vypořádat a kolik peněz do toho investujeme, pravděpodobně bychom s tím nikdy nezačali. Na druhou stranu si myslím, že tak je to u mnoha podnikání 🙂 …

Projekt začal vývojem nového speciálního LED pásku. Nechtěli jsme používat EL pásky, protože naším plánem bylo používat kostýmy na velkých akcích a koncertech. Intenzita EL pásku by na takové akce nestačila.

Cílem tohoto nového LED pásku bylo mít souvislé světlo podobné EL pásku, ale s mnohem vyšší intenzitou. První prototyp jsme vyrobili s 384 LED na metr! Intenzita byla skvělá, světlo bylo nádherné, ale – pásek se snadno trhal, přesně jako papír. A navíc byl drahý jako čert… Vyrobili jsme další 2 verze prototypů tohoto LED pásku. Ty už byly mnohem lepší, a tak jsme se je rozhodli použít na naše LED kostýmy.

Konečné rozhodnutí systém opravdu vyrobit padlo začátkem ledna 2013. Show byla naplánovaná na začátek února, takže jsme měli asi měsíc na výrobu kostýmů, kompletní kabeláže, bezdrátových DMX ovladačů a na vývoj ovládacího softwaru. Zajímavé je, že softwarová část byla ve skutečnosti nejjednodušší. Věděl jsem, že software LED Strip Studio dokážeme vylepšit a bude pro show prostě dokonalý.

I vývoj ovládací elektroniky byl poměrně jednoduchý. K ovládání LED částí kostýmu jsme použili bezdrátový DMX. Měli jsme také štěstí, že jsme našli jednu specializovanou slovenskou firmu, která pro nás vyrobila speciální bateriovou sadu. Opravdu si myslíme, že elektronika je pro tuto práci dokonalá.

První velký problém přišel se samotným kostýmem. Prvním rozhodnutím bylo přišít LED pásky na kostým. A to bylo opravdu nešťastné rozhodnutí.

LED pásky jsme dostali týden před vystoupením. Na nějaká moudrá rozhodnutí už bylo opravdu pozdě. Dámy, které kostýmy šily, měly velké problémy s připevněním pásků tak, aby je nezničily. Nedokázaly přišít LED pásky, aniž by je propíchly jehlou. A připevnit všechny pásky na kostýmy bylo neskutečně časově náročné.

Den před show jsem strávil 2 hodiny s tanečníky ze skupiny The Pastels, kteří měli tančit. V LED Strip Studiu jsme vytvořili světelnou show synchronizovanou s hudbou. A byl jsem opravdu rád, jak rychle se nám show podařilo vytvořit. Robert Burian složil pro vystoupení speciální skladbu a byl to opravdu dobrý trance track.

Zatímco jsem seděl s tanečníky u počítače, dámy z krejčovské dílny pracovaly na kostýmech 48 hodin bez přestávky a šití dokončily jen 10 hodin před vystoupením. První test kostýmů jsme udělali ve 14:00 v den show. Test vůbec nebyl úspěšný. 3 ovládací elektroniky se zničily kvůli zkratovaným LED páskům (způsobeným vpichem jehly). Kabely spojující části kostýmů byly příliš krátké, takže se tanečníci nemohli hýbat tak, jak měli. Naštěstí byli na show všichni členové našeho týmu, takže jsme problémy dokázali opravit před 19:00 a kostýmy byly připravené na Velkou show, která začínala ve 20:00. Aspoň jsme si to mysleli… Ale což… Nebyly…

V 19:30 jsme v šatně udělali poslední test kostýmů. Všechno fungovalo, tak jsem šel do FOH (řídicí centrum show) a tanečníci šli na pódium. Náš technik udělal poslední test 5 minut před začátkem živého televizního přenosu. Bohužel právě tehdy se naše dávka štěstí na ten den vyčerpala. Zatímco tanečníci kráčeli na pódium, do sluchátka mi přišla panická zpráva: „Michale, jedna z elektronik je spálená a další nepřijímá signál, nevíme proč“. Myslel jsem, že se rozbrečím… Všichni z personálu se mě neustále ptali: „Co se děje? Jsou připravení? Můžeme začít?“

Než se tanečníci dostali na pódium, už jsme přišli o 2 tanečníky a já jsem opravdu nevěděl, co dělat. Kdyby se to stalo s lasery, dokázal bych tmavé místo vyplnit naživo. U LED kostýmů to však není možné, protože tanečníci a světlo musí být synchronizovaní a připravení předem.

V takových chvílích jste nuceni začít se modlit… Měli jsme však opravdu štěstí. Jeden kostým najednou začal fungovat, když se tanečníci přiblížili k pódiu. Tanečníci byli (a jsou) skuteční profesionálové. Na poslední chvíli zaimprovizovali změnu choreografie a pozic na pódiu. A jak show dopadla? Podívejte se na to zde:

Přehrát video: Slavik 2012 - The Pastels & Robert Burian performance

Můžete si všimnout, že jsou tam tmavá místa a jednomu z tanečníků během tance přestal fungovat kostým. Pro nás to byla katastrofa. Choreograf, tanečníci i producent byli všichni naštvaní (není divu). Přišli jsme o několik měsíců vývoje a probdělých nocí, a to všechno nadarmo. A navíc jsme při tom přišli o tolik peněz… Nepamatuji si, že bych byl někdy v životě tak smutný. A když jsem viděl zklamání v očích našeho týmu…

Ne každý ale věděl, jak měla výsledná show vypadat. Nikdo nevěděl, že tančit mělo 7 lidí místo 6. Nikdo si nevšiml tmavých míst. Show měla u veřejnosti velký úspěch. Všechny noviny psaly o fantastickém začátku hudebních cen. A spousta lidí si chtěla show objednat na své akce…

Jaké je ponaučení z tohoto příběhu? Inu, mám jich několik:

1. Nevyvíjejte pod příliš velkým tlakem, protože to nakonec nemusí vyjít.
2. Přílišné nadšení nepomáhá. Na show jsme se tak těšili, že jsme zapomněli dvakrát zkontrolovat své kroky (jak to obvykle děláme). Pracovali jsme jako terminátoři – „nic zlého se nám přece nemůže stát“… Není divu, mýlili jsme se…
3. Ne všechno špatné je tak špatné, jak se na první pohled zdá. Přestože jsme si mysleli, že jsme odvedli špatnou práci, lidem se to líbilo. A mohli jsme pokračovat ve vývoji a vylepšit systém do dnešní podoby.

A co se pokazilo? To se dozvíte v mém dalším článku 🙂 …